Díra v sametu V sametovém saku značky Benetton zeje díra po někom. * Dnes večer Dnes večer mám nutkavou potřebu vystavit svou existenci a podělit se o svou postavu. A tak jdu domů velmi dlouho a velmi vel-mi po-ma—lu * Ptáček V metru chycený v průvanu sebou mrská obal od Ledňáčka. Chytnu a pustím toho ptáčka. Už letí, už zmizel v tunelu. * Blues Vracím se domů tak trochu tekoucí Stíny jak opilci padají přede mě. Jsem asi v očistci. Už jen sto schodů dělí mě od ráje Schodiště taje Ředím svou vinu ztřásajíc opici…. Brána se otvírá: „vítej, můj synu!“ dí kocour a táhne mě k lednici. * Zpráva Vítr honí kouř kolem komína nechce ho pustit dál bojí se, že by ztratil tvar. Jinak se tu nic neděje nálada je spavá. Snad jen, že kocoura rozbolela hlava. * Cukrárna V cukrárně na I.P. Pavlova se mačká plno lidí. Jako psi I.P. Pavlova civí do vitríny a sliní. „Tyhle tři kousky a presso s mlíkem“ indiána mezi paříží a vídní dámy posnídaly právě pod Snídaní v trávě. úsměv od ucha k uchu zvednutá cukru hladina napětí vždycky odbourá trochu. Jak ten den pěkně začíná. Až za chvíli malou v zrcadlo pohlédnou, spočinou na prasklém talířku jejich zvadlá a prázdná prsa smočená v kafíčku. * Lampa Přines mi lampu z pokoje, noc přezrála a praskla a pocintala mě. Tvá chůze ve tmě sladce mlaská. Nech lampu na stole rozstříklá noc začala kvasit. Bojím se, že se jí zítra budem muset napít. Výlet Sbal se, vezmi jen to nejnutnější. A taky pilník, lopatu, svačinu, baterku, provaz a holiny. Jedeme na výlet do mé duševní krajiny. * Odešli Odešlo jaro, odešlo svítání, odešli naši na kafe k sousedům. Jen jsem si skočila koupit pár rohlíků a zatím z ulice odešel i náš dům. * Procházka s občerstvením Raz-dva-tři-čtyři-pět-šest-sedm-osm pavouk si vykračuje Raz-dva-tři-čtyři-pět-šest nad střevlíkem se mrak zatahuje Raz-dva-tři-čtyři ropucha sklízí odvalený kámen Raz-dva—čáp Ámen * Z Libně Hejno kluků na zastávce hraje fotbal s rohlíkem. Sotva je sezobou tramvaje, slítne se parta z kandelábru a hru dohraje. * Ticho Ticho chodí po pokoji tiše v okně nebe stojí ticho tepe v tlapkách kočičích. Tiše leží na talíři unavený vrabec s rýží tichne čas v hodinách stojících. Podlaha šlápla na bosou nohu přikrývka slezla s ramene dolů dlaň světla pleskla nahotu Vzduch ve dveřích skřípá podlaha zavzdychá -vítej doma, miláčku! Tiše po pokoji chodí větám slova ukrajují dotek plaše ruce utíká. Myši prachu pod postelí nikdo nikdy neuloví postel tiše spánek předstírá. Narcis usrkává zbytek vody na dně v okně večer vadne z lampy teplo sálá v tělech leží zatmění. K sobě tiskne stehna neprobraná něha ticho ztěžklo v mlčení. * Sibyla Hledíc na mořskou hladinu pravila Sibyla: „Tam na tom místě, za sto let, vypustí duši ryba. A z hejna sleďů, co se k jihu stáčí, než se rok s rokem sejde, budou uzenáči!“ Tak pravila Sibyla ne nepodobná divé zvěři a já jí věřím, já jí věřím. * Pole Pole jen tak popochází Jen vítr do něj vlny seje Jen vítr do něj vlny sází Jinak nic, jinak nehybné je. * Ohlédni se Ohlédni se a spatři mě, jako když prvně vidí slepý, jako když mrtvý procitne. Ať se ten okamžik jasnozřivý zakousne hluboko do tebe. A zraněný a neklidný spatři mé oči slibující jako krev v ráně tepající jak ve snu útěk před vlky… ty vzbuzený a ještě snící vracíš se, aby tě chytili. * Podzim Stoupla sis do kouře Voníš podzimem, připeklou bramborou Zima se obula do nohou, už se smráká Dým stoupá, jak z tlamy draka…. Když bude zítra foukat, půjdeme pouštět draka. * Karkulka Jdu lesem, sníh mi pod nohama praská, jako když vlk kouše kosti, maso tláská, má čenich od krve…. Proč jsem se jen oblíkla tak nápadně? Jsem jako rajská omáčka. Jsem jak krvavá flákota co zrovna řve jsem tady, sežer mě! Vidí vlk barevně? Babička už ne. Babička mě pozná po hlase a po karkulce. Až mi zvuk zavytí uřízne krok, zůstanu stát, nebudu se hýbat, nebudu dýchat a nebudu se dívat a pak se ozve: „Karkulko, odlož ten košíček a pojď se líbat!“ * Čekání Je poledne krátce se sesedl párek holubů na střeše. Zatím ne. Po jedné hodině na kraji židle s rukama na klíně stále ne. Po druhé hodině, hele, pavučina na stropě, ale teď ne, teď ji nesmete Po třetí hodině jen třetí holub na střeše.