/
  • Streaming + Download

    Includes high-quality download in MP3, FLAC and more. Paying supporters also get unlimited streaming via the free Bandcamp app.

      name your price

     

1.
02:23
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.

about

Another Letter to Milan as Sleevenote (2012)

Ahoy Milan,
Suddenly I'd written you a letter I tried to write another one about your music and since this moment I continue sometimes. A few days before today I stopped and now I am going to finish my letter-essay. I would like to say more than I can.
So now a few words about FAQ 2010. This recording has entranced me completely – since my first listen. It fascinated me as well as the first concert of your Memorial in Řepice or my first hearing of Moonhowling on dormitory in 1999. As I was listening to those recordings over and over again, so now I still return to your new music and settle in it. (I wrote these words a week ago and it’s still true.) I was addressed by its asceticism, concentration and weaving. Martina sings perfectly. Although the lyrics are strongly lyrical, her singing seems very epical, narrative to me. Behind the individual confessions, (self-)reflections vague stories arise. I would almost say that she sings in this way intuitively, it has incredible spontaneity and urgency. Lifetime I like your music for its bond for life, nature, being. While previous albums and projects usually worked through only one plane of this relationship, here I find synthesis or efforts to completeness at least. This minimalistic ingress, concentration on a few motives, seems fecund to me as well. This manner can cease very estranged and depersonalized but in this record you reached the contrary. It vitalizes intimacy of the songs and I would even talk about a familial nature of this music (no matter that you are married). It evokes me essence of poetry by Pavel Kolmačka. Well, as you can see, I express ruggedly and I would better to leave it.
I'm not exaggerating when I say that this record I rank among the best that I have listened from contemporary Czech production. As I wrote, I try to get to know a lot of the abroad and the older stuff - and I've heard nothing so powerful as an FAQ over the month.
So I thank you for this experience and I look forward another your things.
Yours


*

Další dopis Milanovi jako sleevenote (2012)

Ahoj Milane,
záhy potom, co jsem Ti psal, jsem Ti rozepsal dopis o Tvé hudbě a od té doby ho sem tam otvírám a doplňuji. V předchozích dnech jsem ho poodložil a dnes se pokusím dopsat a trochu zjasnit časové souvislosti. I nejen proto bude tento dopis kostrbatý, chtěl bych napsat hodně a nestačím na to.
Tedy jen pár slov k FAQ 2010. Tato nahrávka mne naprosto uchvátila – od prvního poslechu. Nadchla mne stejně jako, když jsem Vás s Memorialem slyšel v Řepici poprvé živě, nebo když jsem na koleji poslouchal Moonhowling v roce 1999. Jako jsem tehdy dokola poslouchal ty záznamy, tak se i nyní stále vracím a zabydluji se v Tvé muzice. (Tohle jsem psal asi před týdnem a stále to platí.) Oslovila mne její asketičnost, soustředění a tkaní. Martina zpívá dokonale. Přestože jsou texty silně lyrické, její zpěv mi přijde hodně epický, vyprávěcí. Za jednotlivými vyznáními, (sebe)reflexemi vyvstávají neurčité příběhy. Skoro bych řekl, že takhle zpívá intuitivně, má to neuvěřitelnou spontaneitu a naléhavost. Na Tvé muzice mám celoživotně rád její pouto k životu, přirozenosti, bytí. Zatímco v předchozích deskách a projektech se většinou propracovávala vždy jen jedna rovina tohoto vztahu, zde mám dojem větší šíře, snahy o úplnost. Ten minimalistický přístup, soustředění na několik motivů mně zde přijde také hodně plodné. Tenhle způsob může někdy vyznít hodně odcizeně, odosobněně, ale u FAQ jsi myslím dosáhl pravého opaku, posiluje intimitu skladeb, dokonce bych mluvil o rodinné povaze téhle hudby (bez ohledu na to, že jste manželé). Připomíná mi to esenci poezie Pavla Kolmačky. No, jak vidíš, vyjadřuji se kostrbatě a radši toho nechám.
Nebudu přehánět, když řeknu, že tuhle desku řadím mezi to nejlepší, co jsem z nové české produkce slyšel za poslední rok dva. Jak jsem Ti psal, snažím se hodně poznávat a poslouchat i cizí a starší věci – a už přes měsíc jsem (nově) neslyšel nic tak silného jako FAQ (to platí až k prahu dnešního dne).
Takže Ti moc děkuji za tenhle zážitek a moc se těším, až uslyším Vaše nové věci

credits

released August 31, 2015

The album was recorded in April and September 2010 in the studio Andy's Sound in setup:

Martina Kábelová: keyboard, vocal
Milan Holeček: bass, programming, vocal
David Nachlinger: guitar

Poem Svíce (Candle) was writen by Josef Veselý, poem Svítání na západě was writen by Otokar Březina.


The band thanks to Filiae Divinae Caritatis for compliance with composing and recording of the poem Svíce (Candle) by P. Josef Veselý.

***
www.facebook.com/faqband
***

Album bylo nahráno v dubnu a září 2010 ve studiu Andy's Sound ve složení:
Martina Kábelová: klávesy, zpěv
Milan Holeček: basa, programming, zpěv
David Nachlinger: kytara

Báseň Svíce napsal Josef Veselý, báseň Svítání na západě (Dawn in the West) napsal Otokar Březina.

Soubor děkuje Kongregaci Dcer Božské Lásky za svolení ke zhudebnění a nahrání básně P. Josefa Veselého Svíce.

(If you are interested in music by FAQ, you can also listen and download their previous record - split with Tomáš Vtípil - published by Polí 5: poli5.bandcamp.com/album/rrrrrr-frequently-asked-questions )

tags

license

all rights reserved

about

Recordings On the Road Czech Republic

Collective publishing project of a few kindred musicians, flowing outside (on periphery or in underground) the Czech music happening and mostly devoted themselves to alternative rock or avantgarde music. Stylistically diverse is united by a similar attitude to music perceived not as a medium, but as the way, autonomous and eminently participating on our lifes, on our road. ... more

contact / help

Contact Recordings On the Road

Streaming and
Download help

Track Name: Warhol
Možná máš taky ňákej nápad na dnešní den:
knížku, film nebo cestu ven za město.
Já vezmu foťák a vyrazim.
Vyrazim do ulic a do hospod,
prostě tam, kde potkám hodně lidi.
Jsou tak krásný, že nemůžu udělat špatnou fotku.
Sledovat stíny úsměvů nebo únavy,
dívat se na ně, jak odráží světlo,
a zrcadlit je dál.
Track Name: Dům u kostela (House by the Church)
Neprojdu nikdy domem u kostela
bez údivu nad jeho strukturou.
Místnosti nejsou dnes jak byly včera
a jiná souhvězdí teď září nad půdou.
Sklepem se vchází někam do exilu,
v pokoji cizích dětí vidím vlastní spát.
S úžasem, v duchu se ptám, měl-li kdy kdo sílu
nosnost zdí, světlost oken tamních spočítat.

Něco v tom kvartýru můj mozek přesahuje,
ač o něm rok od roku vím čím dál tím víc.
Jenže moje odhady pořád míjí cíle
zcela stejně, jak když jsem nevěděla nic.
Pohledem na průčelí proměnu nepoznáš.
Je to jen šestý v řadě oprýskaných domů.
Statikům se zdá být už nedaleko skonu
a kolem hlavy není vidět svatozář.
Track Name: Svíce (Candle)
Byla bys k ničemu
nerozžatá
A k čemu tvůj knot
neshořelý?
A nač tolik krásy těla tvého
průsvitného
kdyby ses nevydala
zaživa k spálení

Jakmile zahoříš
plamínkem svým
do tmy úzkostné
jsi tím
čím jsi
Track Name: V pšeničném moři (In the Wheat Sea)
V pšeničném moři,
v příboji klasů vyhlížím
své námořníky a najít je je nesnadné:
klasy se svírají hned za zádí,
ztrácí se brázda, mizí stopa,
Hejdovo pole má třicet hektarů
a soumrak brzy rozsvítí okna přístavu.
Ve vlnobití meškají mořeplavci.
Poplujte, chlapci, domů na večeři.
Track Name: Svítání na západě (Dawn in the West)
Je květen stínů. Polední parna dávno už za sebou máme.
Sen opilý krví umdlel a čistšími tóny hraje.
Hořící trámoví vězení našeho s praskotem ohně se láme,
a u cesty nezralé ovoce naše reflexem západu zraje.

Nežel, má duše, že dojdem až v noci k tvému rodnému městu
a zahrad jeho že neuzříme pak v soumracích po klekání:
naše vlastní uhaslé dni nám paprsky postelou cestu
a jásotem po léta vyslaných nadějí budeme uvítáni.

Den září zatmívá dálky - noc temnem zapaluje výše.
Průlomem zřícených krovů se nad námi otvírá nebe. -
A v symfonii bratrských hlasů, jež vonným přívalem dýše
od světa k světu, jak písně lodí plujících vedle sebe,

v rozkoši puštěného světla, v dotycích neznámých slovu,
pod stíny, jež na pozemskou myšlenku vrhl jsi tajemstvími,
jak v úzkosti dechnutý signál, rdoušený stěnami kovu,
sen zemský k tvé slavnosti se rozleje vlnami jásavými.

Ó Věčný! Ať tušení naše jsou sladká těm, kteří v bolestech tonou.
Pějeme hymnu ze slov, jež značí smrt ve všech jazycích země.
Neboť nám, kteří věříme, je den tvůj dobou zrání, zahořkle vonnou,
praskající v bolestných klasech a večerem chlazenou jemně.
Track Name: Nebylo (It Was Not)
Nebylo nic na počátku, ani já.
Jak v ničem něco něčím uchopit?
Vidím v tvých očích stejný otazník,
jenž ze zrcadla znám.

Rovnoběžky se střetnou v nekonečnu
a jak poběží dál?
„Vyměním své tři tečky za jednu jedinečnou,
dvě vám přenechám.“

Na inzeráty jsem odpověď nedostala.
Přestala jsem se po své tečce blbě ptát,
začla trojtečky jiných, jimi již opuštěné, v albech schraňovat.
Dnes ráno zrovna jsem jich zas pět sesbírala.

Odpověď pluje před otázkou. Už za zády ji mám.
Po proudu řeky se zpět otočit,
napnutým zrakem nevidět více zmizelý okamžik?
Otázku ještě stihnu, vrš si přichystám.

Ve svých sbírkách doma ještě možná,
až je na lino vyrovnám,
a je to spousta strašná, hrozná,
najdu, na co se vlastně ptám.
Track Name: Království (Kingdom)
Království není stav, je to proces,
proces až za hrob, z hloubi k Tobě,
mimo čas, do nekonečna.

Čert chce tu věčnost sepnout kruhem,
čert ji chce pásat kratochvílí.
Já ale věřím, že není ve věčnosti
obruče, jež by věčnost udržela.

Království prochází žárem výhně
nepoznamenané ohněm či kouřem.
Na pece, jimiž kdysi dávno prošlo,
jedinou památkou je ono samo.

Ve službě králi jsme bez přestání,
obručář taky nikdy nespí. Klade svý oka a jiný pasti
přes čas, do konce.
Track Name: Josef říká (Josef Says)
Josef říká že v něm každej druhej exuser
budí větší důvěru než slušnej farník
bez zakolísání v životopisu.
Má raději lidi, co vypadají starší, než jsou,

ve tváři vepsaný dny a noci bez spánku i bez žvance.
Těžko si nevšímat tázavejch pohledů lidí,
policajtů ptajících se na poslední adrese.
Těžko je přejít bolest těla z neurovnaný cesty.

Josef říká, že v něm každej druhej exuser
budí větší důvěru než slušnej farník.
On ví, co je peklo, on zná blízkost smrti,
je mu důvěrně známá hořkost odsouzení

těmi, kteří jdou v pokoji ukrýt se před světem
a ukrývat se před nebem za ploty a zámky.
Kdo nikdy nevyšel na cestu, nemá pochopení
Pro její urovnávání, pro chodce v dešti.

Josef říká, že v něm každej druhej exuser...
říká, že v něm každej druhej nezdárnej syn...
Track Name: Kalendář (Calender)
KALENDÁŘ

Miluji jaro: chůzi na endorfinu,
je to jak brodit se vlastním tělem,
je to jak slézat z kolotoče.

Miluji ráno, když pod rudým světlem
vyrůstá stožár, hora a obzor,
svaly jsou vláčné a kůže necitlivá
a mysl oslněná nedosněným snem.

Miluji léto: hudbu hromů, divadlo blesků,
v sandálech žíly na nártech,
vůni opalovacího krému.

Miluji podzim, tehdy se připomíná čas
a z nebe visí pavučina
do proudu myšlení o mizení.

Miluji večer, když rysy světa
jsou rozpité, jak na starých fotkách,
štěkot psů nese se přes celou tmu
jako tamtamy.

Miluji zimu: obrysy obzvlášť ostrých stínů
na záři drahokamů,
kupoli mlhy, nebe, zvuku.