1. |
Okolo slov
01:03
|
|
||
|
Okolo slov točí se stoly v hospodách domovech a nade slovy stolové hory v mlčení ryb, ve řvoucích zpěvech.
|
||||
2. |
Teď
04:09
|
|
||
|
Teď mám jen strach z návštěv přátel. Nevolej, nezvoň, neklepej! Je třeba uspořádat prostřední věci člověka. My herci v hlavních rolích nemáme chvilku klidu. Jak potom uchopit vlastní postavu? Za ruku! Pod krkem! Za koule! Na stole počmáraná mapa s nadpisem “plán b”. Snad bude možnost, snad bude čas. Věci jsou teprve stále ještě prostřední. Je třeba namalovat autoportrét. Od června nejpozději to bylo nalevačku. Červenec, srpen, září – mou pohledávkou u čerta byly ty měsíce. Tak prý si Židé představovali peklo – nečinnost... a nekonečné dny jsou stejné... stejnější... nejstejnější.
|
||||
3. |
Koňská
04:20
|
|
||
|
V krajině jsou zájezdní hospody,
knajpy, kde okovaj mou kulhavou mysl,
nalejou džber čistý vody,
kde voní seno a kde voněj klisny.
Kulhavá mysl zdraví je půle,
celé je pozbydem až nohy zchromnou.
Zápas je ukončen po prdnutí vůle,
po pšouknutí duše v závěj věrolomnou.
Krajinou tyče, podle nichž máme jet
a mlha, v níž se ztrácejí,
závěje, v nichž se ztrácí rybníků led
a v nichž ztrácíme naději.
Den se však nekončí a vůle se vzpíná.
Jak smrt nebo špitál bílá je cesta.
A v oslnění už svíc stáje zhasíná.
Stáje, v níž je nám souzeno nespat.
V mrazu či na slámě šance jsou stejné,
když bolest vypaluje zřítelnice
světlem, jež z nás všechno krom sebe sejme.
Buď se s ní sžijem nebo vypnem srdce.
|
||||
4. |
Hvězdy
06:04
|
|
||
|
(Otokaru Březinovi za Dílo smrti)
Hvězdy rotují stejným směrem po šneku šneků
a v stejném s nimi duchu i my příštím vstříc věkům.
Ve spirále spirál do ztracena cesty mizí.
V černých děrách jsme září našich včerejších vizí.
Nahlížím v budoucí skrz skleněnou minci obolu.
Ve stejném zjevení všichni jsme spojeni pospolu.
Vše, co kdo objeví, již někdo jinde ví... zároveň.
Vědomí společné vede nás bezpečně nad Styxem.
Obrázek vnitřního zapadá ve vnější
jakoby byl za sklem svět na něj obkreslen v zákrytu.
Včetně rojů všech hvězd letících cestou cest, závitů.
Nic se z něj neztratí, když je sklo na střepy pod oknem.
Tak závrati zproštěn jsem na let připraven nesmírnem.
V souhvězdí Charóna vidím sám sebe plout.
Světlem se vzdaluji, nelze se dostihnout.
Světlem se blížím, nelze též pozbýt směr
cesty k výlevce největší z černých děr.
|
||||
5. |
Na výstavce
05:42
|
|
||
|
(Ernestu Thompsonu Setonovi za Stoupání na horu)
Na výstavce nejnovějších botanických objevů sedmi pánů kolegů navrátivších se z Amazonie, Oceánie, Floridy a jiných pekel panuje družná nálada, radost a krása. Rajské tvary, vůně a barvy narkotizují skleník. Opodál stran údivu osmý s prázdnou stojí: „Tam, co jsem došel, nerostlo nic. Nebylo nic! Prázdnota přichází na svět skrze nás, viditelná toliko našima očima, existující jen v našich hlavách. Což ovšem neznamená, že není, že.“ Sedm si klepe na skráně, osmý je rád, že je rád doma. Je v ráji s petuniemi v květináčích. Z údivu vyšel tím, že nenašel nic, tím, že neměl nic jako kdysi před rozděláním prvního ohně na planetě. Sedm si šušká o mašli, o kuli v hlavě a zatím on už dávno prošel branou někde nikde za koncem světa. „Tam, co jsem došel, nerostlo nic. Tam, co jsem došel, prostě nebylo nic. A v tom nici jsem viděl prolnutí nás a jich, prolnutí moře s nebem odtud do nevidim, souhvězdí v hloubce vody, tvory ve výši hvězd, zrcadla proti sobě věčně se zrcadlící. Jestli nám chybí moře, pohleďme do nebes. Do tropů už nepojedu.“
|
||||
6. |
U nás i pod kopcem
04:40
|
|
||
|
U nás i pod kopcem led mají na oknech, není vidět dovnitř ani ven. Období dlouhých nocí je velmi vhodné pro ponor do hluboké kontemplace. Je vhodné pro bujení domácích problémů. Čert ví, proč vlastně všichni mlčí a zda jejich mlčení vyústí ve smích anebo pláč. A zda všichni zdrávi dožijí jara, zda manželské páry budou emanovat z muže ženu a z ženy muže. Zatím je tma a lepty na oknech skrývají důvody, proč všichni mlčí a zda jejich mlčení vyústí v jemnost anebo facky a zda budou mlčet dále i na jaře nebo zda budou chodit nazí. Možná, že brzy se zaplní hospody anebo ženy zas budou těhotné.
|
||||
7. |
S máslem na hlavě
04:32
|
|
||
|
S máslem na hlavě splýváme s davem,
v němž každý skrývá pod čepicí
až posléze splatnou, zatím jen trapnou,
zvolna žluknoucí máselnici.
Sotvakdo prostovlasý vyjde ven,
užije jméno vlastní a ne krycí,
riskující, že bude zván bláznem,
nebezpečným, když volajícím:
“Nedržte si ty čapky tak vztekle!
Vaše másla jsou sčítána v pekle.”
Dostalo se nám zázraku zraku.
To, co zříme, se ukládá v tuk.
Slepec nevidí, co vidoucí lidi,
tíhu čepic naň zná vložit jen Bůh.
Co na hlavě je, i v hlavě vězí.
Čím větší baret, tím větší neduh.
Z mastnoty žízeň straší ve věži,
ve výhni krovu, v strachu z pekla muk.
Nedržme si ty čapky tak vztekle!
Másla jsou dávno i s námi v pekle.
Nedržme si tak vztekle ty čapky!
Do očí tečou už mastné kapky.
V žehrání na absenci rozličných miráklů
zalehko je nám pozbýt i zázraku zraku.
|
||||
8. |
Holubi soulští
05:18
|
|
||
|
Holubi soulští uhořeli v trychtýři s ohněm olympijským.
Všech pěti barev zbledly kruhy a zpopelavěl obřad skrz dým.
Nevadil světu tak smrad z peří, jako by sral krach adorace.
Blbá pevnost s níž lidé věří svojí posvátné vymyšlence.
Ta slova, která teď volají,
svým křikem všechna popírají.
Křikem z nutnosti zbýt se úzkosti
z kremace ptačí v jméně lidskosti.
V plamenech soulských uhořely bělostné míru holubice
na pozadí marše se slovy o cestě vzhůru ruku v ruce.
Ztratil se pazvuk utrpení a vrátila se konsonance.
V strofách oslavné antifony bručí všelidská honorace.
Ta slova, která teď zpívají,
svým zpěvem všechna popírají.
Zpěvem z nutnosti zbýt se úzkosti
z kremace ptačí v jméně lidskosti.
|
||||
Recordings On the Road Czech Republic
Collective publishing project of a few kindred musicians, flowing outside (on periphery or in underground) the Czech music happening and mostly devoted themselves to alternative rock or avantgarde music. Stylistically diverse is united by a similar attitude to music perceived not as a medium, but as the way, autonomous and eminently participating on our lives, on our road. ... more
If you like Okolo slov, you may also like:
Family Video ~ Maybe This Summer
by Gold Flake Tapes
Family Video hail from Newfoundland and make unbridled, guitar-driven, indie tunes that buzz with nervous energy.
go to album
GFP005 | Nothing If Not Loved
by GoldFlakePaint
featured on Bandcamp Radio May 27, 2014
go to album
The Songs & Tales of Airoea – Book III
by The Chronicles of Father Robin
featured on Bandcamp Radio Mar 15, 2024
go to album
The Urge To Overtake Time
by Fir Cone Children
Amazingly revved-up songs that ping-pong from the jittery post-punk of Devo to GBV at their most radiant.
go to album
featured on Bandcamp Radio Mar 14, 2023
go to album
Lost Themes IV: Noir
by John Carpenter
The latest installment of John Carpenter’s celebrated “Lost Themes” is now available for pre-order.
go to album
The latest from Joanna Gemma Auguri delivers sweeping, epic songs accompanied by accordion, to starkly beautiful effect.
go to album
