1. |
|
|||
Vypadáš jako romantická představa hada,
dost možná dokonce hadí král,
když tímhle ledovým pohledem míříš mimo mě
a mlčíš.
Máš tak trochu hadí tvář.
Máš tak trochu hadí tvář.
Mluvíš na mě, jen když jseš náměsíčnej,
když o sobě nevíš a to ti nerozumím
a když se vzbudíš
a když se vzbudíš
máš zase tu hadí tvář.
Máš studenou hadí tvář.
|
||||
2. |
|
|||
Pojď, půjdem spolu pouští cítit hlavu, vnitřnosti,
poryvy větru pískem ať popálej nám těla.
Budeme hledat vodu, na kostech zbytky masa,
učit se volat do tmy, naslouchat, honit a prchat.
Spatříme v domu světla, skaliskách vztrostlejch na hoře
Muže se stínem bitev ve tváři, s větrem ve vlasech a slzách.
Potkáš na cestě lidi krve….
Pořezat kůži sochám, ať slyšej řev těsnýho bytí,
podetnem kmen přes cestu, ať plamen zkříží bludnou chůzi.
Padat do hluboký studny, když v uších ti hučí strach smrti,
skočíme do zimní tůně, když odrážej se v ní hvězdy.
Budeme padat do nebe a pak se škrábat z ledu
a pak se vrátíme k ohni rozpálit zmrzlou kůži.
Potkáš na cestě lidi krve….
Pojď se mnou umřít do pustin, pojď se mnou přežít do pustin,
pojď se mnou hledat písně, pojď se mnou naslouchat ve tmě,
naslouchat šelmám a dřevům, naslouchat vůním před ránem,
potetovat si kůži, podrápat její hladkost,
upálit vlasy z čela, ať nekryjou před strachem,
upálit zimní kůži, ať padne do prachu a bahna.
Potkáš na cestě lidi krve….
|
||||
3. |
|
|||
Nedoskočíš-li k nebesům, budu-tě bít a jinak trápit až k vyčerpání, ale ty se dotkneš, protože jinak bych tě do smrti násilnil, zabila by tě rána elektrickym proudem, roztrhla by ti srdce a to ty přece nechceš, tak jako nechceš nic ode mě, tak jako já chci od tebe nemožné a co ty mi dáš, to ti bude dáno. Budu tě učit trpět, má lásko. Má milovaná, budu tě týrat. Budu tě milovat, budu tě kopat po celym těle, abys poznala. Když se budeš plazit u mých nohou, budeš volat: „Ježiši!“ A já ti budu šlapat na ruce. „Ježiši, nebij mě!“ A já tě budu kopat do boků. Doufej, že v sobě najdeš sílu neproklínat mě a nevrazit mi kudlu do hrudníku, abych tě mohl dále milovat. A kdybys nevydržela, musel bych tě nenávidět.
|
||||
4. |
Je zamčeno (Iť's Closed)
04:26
|
|
||
Je zamčeno, ale na dveřích je vzkaz:
„Šla jsem pro lahváče.“ Takže je šance,
šance, že budu dnes večer spát v suchu.
Už příliš dlouho se toulám po návštěvách.
Soumrak a vítr jsou krásní komplici,
a až moc vrostlí do mýho soukromí.
Chtěl bych si najít cestu domů:
teplej čaj, teplá postel, teplej spánek.
|
||||
5. |
A Dream
03:31
|
|
||
6. |
|
|||
Kolik asi kluků je na sebe něžných u vzpomínky na její boky plující se ulicí. Na dlouhejch nohách, na dlouhejch vlasech visej oči celýho města. Ženy jí záviděj a muži záviděj hrbatýmu Petrákovi, kterej s ní žije, u stolu jí a v posteli spí. Jak rádi by ji aspoň pohladili po hřbetu ruky a ona s tím zakrslíkem. „To není ženská, která by dovedla chlapa podržet,“ povídaj báby a myslej přitom na samý ošklivý věci. „Vyšplháš se s ní na vrchol světa,“ šeptaj dědci s lesklejma očima „a pád dolů tě zabije.“ A muži se chtějí dotknout toho vrcholu a stát tam s ní u věčnosti, ale ona pořád jen s tím hrbáčem a on ji hladí, ona se na něj usmívá. Jaktože jemu neujedou nohy? Kolik asi kluků je na sebe něžných u vzpomínky na její nohy.
|
||||
7. |
Soused (Neighbour)
04:34
|
|
||
Soused mi odmítá uvěřit,
že po skončení druhý světový války
byly v naší drahý vlasti koncentráky,
kde týrali Češi německý civilisty.
|
||||
8. |
|
|||
Slunce zapadlo do oceánu mlhy,
nad růžovou věčností žhnou majáky útesů.
K jednomu z nich míří od přístavu
žena hlídače ohně, ptáci letící těsně nad hladinou.
Nad sinavou věčností pluje měsíční loď,
ale oheň ve věži musí hořet dál.
Poleno do plamene přikládá
žena hlídače ohně. Muž ji pozoruje ze sna.
Jak tančí jí žár a stíny ve tváři,
Jakoby plápolala křídla jejích sester –
nočních ptáků rychle letících
nad hladinou moře za tváří slunce.
Věčně letících, nedopřávajících odpočinutí
koním táhnoucím sluneční vůz,
tak jako srdce musí věčně bít
do rytmu jejího tance
mezi žárem a stínem majáku.
Žena hlídače ohně.
Nad sinavou věčností pluje měsíční loď,
ale oheň ve věži musí hořet dál.
Poleno do plamene přikládá
žena hlídače ohně. Ptáci letící těsně nad hladinou.
|
Recordings On the Road Czech Republic
Collective publishing project of a few kindred musicians, flowing outside (on periphery or in underground) the Czech music happening and mostly devoted themselves to alternative rock or avantgarde music. Stylistically diverse is united by a similar attitude to music perceived not as a medium, but as the way, autonomous and eminently participating on our lives, on our road. ... more
Contact Recordings On the Road
Streaming and Download help
If you like prima volta, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp