FRIENDS, LISTEN OR DOWNLOAD OUR MUSIC ONLY FOR FREE (just enter zero as the price).
MILÍ, POSLOUCHEJTE A STAHUJTE NAŠI HUDBU ZDARMA (jako cenu uveďte nulu).
* * *

Abbé Brémond Ensemble
The Dreams from the Hut in the Vineyard (Sny z domku na vinici)
Hommage à Viola Fischerová (III)

Three electroacoustic compositions based on the soundtrack of a home video taken in the summer of 2010 on the island of Elba are a sequel or epilogue to the previous album of Abbé Brémond Ensemble - Isola d’Elba (recordingsontheroad.bandcamp.com/album/isola-delba). In contrast to it, scattered all over the island, it concentrates on one place, the hut in a vineyard where Czech poetress Viola Fischerová used to live in the summer months for decades and where I spent a beautiful week with her and my former girlfriend more than ten years ago. A quiet place overlooking the sea and the distant island of Capraia was under Viola's presence the island itself. It was surrounded by endless waters of friendly conversations in mother tongue. These springs of living water resurrected and baptized, and it was not easy to determine whether they spring from or flow into the hearts, if they flow from the hearts into the wide world, or touch them from those infinite distances. I also remember the house as the place of my unexpected last farewell to Viola Fischerová, who died shortly after her return to Prague in November 2010. We planned the meeting, but we were no longer able to meet. I re-penetrate the arcs of spirals of these compositions into that ancient July mood, I try to unite my current breath with my younger one and let myself be lulled again by the Elbe twilight.
As a score of my current musical remembrance, I chose gradual island dawns and twilights, associated with vivid coloring of the local environment, that often turns into a delusional dream, and mental landscapes of the sleepers, in which the awakening or twilighting daylight shines with their closed eyelids. Composition-dreams thus simultaneously become hypnagogic routes. After all, isn't it possible to dream another dream in a dream and more and more in them… and thus sink deeper and deeper?

* * *

Tři elektroakustické kompozice založené na zvukové stopě domácího videa pořízeného v létě 2010 na ostrově Elba jsou pokračováním či epilogem k předešlé nahrávce Isola d’Elba (recordingsontheroad.bandcamp.com/album/isola-delba). Oproti němu, rozevlátému po celém ostrově, se soustředí na jediné místo, na domek na vinici, v němž trávívala letní měsíce česká básnířka Viola Fischerová a v němž jsem spolu s ní a se svou tehdejší dívkou strávil před více než deseti lety jeden krásný týden. Klidné místo s výhledem na moře a vzdálený ostrov Capraia, bylo za Violiny přítomnosti samo ostrovem na ostrově. Oblévala jej vodstva nekonečných přátelských hovorů vedených v mateřštině. Tyto prameny živé vody křísily i křtily a nebylo snadné určit, zda ze srdcí pramení nebo v ně ústí, zda se z nich vlévají do širokého světa, nebo zda do nich z těch nekonečných dálek dotékají. Vzpomínám na ten domek i jako na místo svého nečekaně posledního rozloučení s Violou Fischerovou, zesnulou nedlouho po svém návratu do Prahy v listopadu 2010. Schůzku jsme plánovali, ale sejít jsme se již nestačili. Obloučky spirál těchto kompozic poznovu pronikám do té dávné červencové nálady, snažím se sjednotit svůj nynější dech s tím svým mladším a nechat se znovu ukolébat elbským soumrakem.
Jako partituru svého nynějšího hudebního vzpomínání jsem zvolil pozvolná ostrovní rozednívání a stmívání, spojená s živým probarvováním zdejšího prostředí, které nejednou mění v přeludný sen, i duševních krajin spáčů, do nichž probouzející se denní světlo stejně jako to soumračné prozařuje zavřenými očními víčky. Kompozice-sny se tak současně stávají hypnagogickými trasami. Nelze snad ostatně ve snu snít další sen a v nich další a další… a propadat se tak stále hlouběji?