Díra v sametu

V sametovém saku
značky Benetton
zeje díra
po někom.

*

Dnes večer

Dnes večer mám nutkavou potřebu
vystavit svou existenci
a podělit se o svou postavu.

A tak jdu domů
velmi dlouho
a velmi vel-mi po-ma—lu

*

Ptáček

V metru
chycený v průvanu
sebou mrská
obal od Ledňáčka.

Chytnu a pustím
toho ptáčka.
Už letí,
už zmizel v tunelu.

*

Blues

Vracím se domů
tak trochu tekoucí
Stíny jak opilci
padají přede mě.
Jsem asi v očistci.

Už jen sto schodů
dělí mě od ráje
Schodiště taje
Ředím svou vinu
ztřásajíc opici….

Brána se otvírá:
„vítej, můj synu!“
dí kocour
a táhne mě k lednici.

*

Zpráva

Vítr honí kouř kolem komína
nechce ho pustit dál
bojí se, že by ztratil tvar.

Jinak se tu nic neděje
nálada je spavá.
Snad jen, že kocoura
rozbolela hlava.

*

Cukrárna

V cukrárně na I.P. Pavlova
se mačká plno lidí.
Jako psi I.P. Pavlova
civí do vitríny a sliní.

„Tyhle tři kousky a presso s mlíkem“
indiána mezi paříží a vídní
dámy posnídaly právě
pod Snídaní v trávě.

úsměv od ucha k uchu
zvednutá cukru hladina
napětí vždycky odbourá trochu.
Jak ten den pěkně začíná.

Až za chvíli malou v zrcadlo pohlédnou,
spočinou na prasklém talířku
jejich zvadlá a prázdná prsa
smočená v kafíčku.

*

Lampa

Přines mi lampu z pokoje,
noc přezrála a praskla
a pocintala mě.
Tvá chůze ve tmě sladce mlaská.

Nech lampu na stole
rozstříklá noc začala kvasit.
Bojím se, že se jí zítra
budem muset napít.


Výlet

Sbal se, vezmi jen to nejnutnější.
A taky pilník, lopatu,
svačinu, baterku,
provaz a holiny.

Jedeme na výlet
do mé duševní krajiny.

*

Odešli

Odešlo jaro, odešlo svítání,
odešli naši na kafe k sousedům.

Jen jsem si skočila koupit pár rohlíků
a zatím z ulice odešel i náš dům.

*

Procházka s občerstvením

Raz-dva-tři-čtyři-pět-šest-sedm-osm
pavouk si vykračuje

Raz-dva-tři-čtyři-pět-šest
nad střevlíkem se mrak zatahuje

Raz-dva-tři-čtyři
ropucha sklízí odvalený kámen

Raz-dva—čáp
Ámen

*

Z Libně

Hejno kluků na zastávce
hraje fotbal s rohlíkem.
Sotva je sezobou tramvaje,
slítne se parta z kandelábru
a hru dohraje.

*

Ticho

Ticho chodí po pokoji
tiše v okně nebe stojí
ticho tepe v tlapkách kočičích.

Tiše leží na talíři
unavený vrabec s rýží
tichne čas v hodinách stojících.

Podlaha šlápla na bosou nohu
přikrývka slezla s ramene dolů
dlaň světla pleskla nahotu
Vzduch ve dveřích skřípá
podlaha zavzdychá
-vítej doma, miláčku!

Tiše po pokoji chodí
větám slova ukrajují
dotek plaše ruce utíká.
Myši prachu pod postelí
nikdo nikdy neuloví
postel tiše spánek předstírá.

Narcis usrkává
zbytek vody na dně
v okně večer vadne
z lampy teplo sálá
v tělech leží zatmění.

K sobě tiskne stehna neprobraná něha
ticho ztěžklo v mlčení.

*

Sibyla

Hledíc na mořskou hladinu
pravila Sibyla:
„Tam na tom místě, za sto let,
vypustí duši ryba.
A z hejna sleďů, co se k jihu stáčí,
než se rok s rokem sejde,
budou uzenáči!“

Tak pravila Sibyla
ne nepodobná divé zvěři
a já jí věřím, já jí věřím.

*

Pole

Pole jen tak popochází
Jen vítr do něj vlny seje
Jen vítr do něj vlny sází
Jinak nic, jinak nehybné je.

*

Ohlédni se

Ohlédni se a spatři mě,
jako když prvně vidí slepý,
jako když mrtvý procitne.
Ať se ten okamžik jasnozřivý
zakousne hluboko do tebe.

A zraněný a neklidný
spatři mé oči slibující
jako krev v ráně tepající
jak ve snu útěk před vlky…
ty vzbuzený a ještě snící vracíš se,
aby tě chytili.

*

Podzim

Stoupla sis do kouře
Voníš podzimem,
připeklou bramborou
Zima se obula do nohou,
už se smráká
Dým stoupá,
jak z tlamy draka….

Když bude zítra foukat,
půjdeme pouštět draka.

*

Karkulka

Jdu lesem, sníh mi pod nohama praská,
jako když vlk kouše kosti, maso tláská,
má čenich od krve….

Proč jsem se jen oblíkla tak nápadně?
Jsem jako rajská omáčka.
Jsem jak krvavá flákota co zrovna řve
jsem tady, sežer mě!

Vidí vlk barevně?
Babička už ne.
Babička mě pozná po hlase
a po karkulce.

Až mi zvuk zavytí uřízne krok,
zůstanu stát, nebudu se hýbat,
nebudu dýchat a nebudu se dívat
a pak se ozve:
„Karkulko, odlož ten košíček
a pojď se líbat!“

*

Čekání

Je poledne
krátce se sesedl
párek holubů na střeše.
Zatím ne.

Po jedné hodině
na kraji židle s rukama na klíně
stále ne.

Po druhé hodině,
hele, pavučina na stropě,
ale teď ne, teď ji nesmete

Po třetí hodině
jen třetí holub na střeše.