probudit v sobě vděčnost
stát se středem její zahrady
kde se květiny a tráva
lesknou ráno zázrakem

nebe oddaluje stromy
tak, že jim objímá korunu

probudit v sobě vděčnost
za dům a lidi v něm

za teplo v kuchyni
složené peřiny
pozdravy na prahu

///






světla starého mostu
neodrazují srny
je v poli odstavený

tvoje rty
zářily mi dnes do snu

byly to rty
tvého mládí
plné naděje

moje rty
nic neprozrazují
nerozumějí světu
a tak jen napodobují
volnoběh odposlechu

můžeš je políbit
ale zůstaneš se mnou na mostě

///





vlídný jarní dar
po lesní a polní cestě

závory, které můžete objet
zleva i zprava

kříž na tlustém kmeni
s umělými květinami

děti na kolech
poskakující
po nových a nových výškách sedaček
a velikostech ráfků

roztočil jsem řetízák obsazený dětmi
takže se sedačky vyklonily do stran
a kdo měl delší nohy
přestal šoupat botami

tentokrát jsme minuli křížek Jana Nepomuckého
bez vzpomínky na jeho jazyk

často jsem hledal smysl
není
jsou rozhodnutí
uprostřed života

///




tvůj příběh je krátký
v jakkoli dlouhém čase
květy se vrátí
tebe si vítr nese

momentka v krabici
někdo s tváří
s nebem za zády
u rozkvetlých stromů

to je ta brána
kterou šel jsi
jdeš, půjdeš domů

///
 
do zahrady se kloní
nebeský dar

rozkvétá sluncem

světlé darování
prostřené na věcech zahrady

bzučí včelami
roste v jeteli a trávě
spočívá na cihlách ohniště

Bůh naplňuje nitro
tichým světlem

až věci nemohou být
co byly

zahrada je ostrovem
dar

///



vyhlazené bleděmodré nebe vzkazuje:
tady je několik posledních dnešních mraků-beránků

koruny stromů jsou viditelné z výšky
stejně tak vesnické sedlové střechy
připomínají lodě odstavené dnem vzhůru

do nebe dolétají zrnka pylu
odražená vrtěním včel

před vyleštěnýma očima nebe
jsou malé věci stejně znatelné
jako ty velké
je badatelem-archivářem

naši chlapci bujaře přikládají do ohně
křik se nese přes zahrady
a odráží se od oken
zase tam
kde se zvětší a uchová

///

v rohu
kde se sbíhají a rozbíhají stěny dne
říkáš si:

„rád vypomůžu s touto stavbou
ale příliš často se zapomínám“

a omlouváš se:

„není zlý úmysl
nestarat se o průběh dne
když žiješ něco všedního

stejně úmysl
který zdi budoval
je daleko silnější
než všechna tvá zapomnění“

a tak často zapomínáš
že jsi

jak budeš litovat
až mistr řekne:

„cihly, které jsi měl v dlaních
jsi poztrácel na cestě ode mě
a pak jsi mě volal
že jsi ztracený“

///

 
život rychle uplyne
většinu času budeš shánět potravu
a bojovat s nepřáteli

zbraní je i tvář i myšlenka

ty bitvy nemusejí být velké a okázalé
budeš s někým sedět u stolu
nebo mluvit do telefonu

tak budeš plynout

a jednou
tvůj bezzubý úsměv
rozzáří tváře tvých vousatých dětí

///




v těchto skromných prostorách zahrady za domem
kde zrávají švestky
a mrazík hatí
mladé květy

hlína vyčkává pod trávou
na déšť
který sliboval
ale zapomněl

všichni čekáme
na své květy
které mají být klíčem
k dalšímu nepředstavitelnému životu

je sucho
ale déšť si vzpomene
a mráz odejde, odkud přišel

do nepřítomnosti světla

///
 
v zimě
byl ve skleníku mráz a prázdno
nic, které tam bydlelo
nemělo náruč ani tvář

pak přišla láska
dala hlíně sazenice
a sazenicím hlínu

náruče teď soutěží o pozornost
je jich plný dům

///





vychází slunce nad loděmi
rybáři pátrají háčky u dna

zlatá rybka
budí tlusté ryby
a navádí je místo sebe

svět dává prostor a řád
ale nezasahuje

se světlem se budí děti
a tak slunce sbírá odrazy
které jsme poslali místo sebe

///
 

ani okno, ani střechu
ani zdi, pane, nebudu chtít
jen když mi budeš žehnat

příď, záď i vesla
i kýl oželím, pane
jen když mi budeš žehnat

Chárónovi, převozníku
vypomůžu bez úplaty
psem před branou
nechám se rozdrásat
budeš-li mi, pane, žehnat

lidmi podupat se nechám zlými
jen abych do nich ťal

nejsem-li jen nic
uprostřed ničeho
pane
chceš-li mne zde mít
pane
chceš-li, abych konal

buď jen se mnou, pane
zabydli se ve mně
a poskytnu Ti
zdi, střechu a okno

přijď a vezmu Tě na loď
přijď a prožij mne rozsápaného

zahleď se do mého srdce
a spatříš je upřímné
tak čisté
že musí jít a bojovat

bojuj spolu se mnou, pane
bude nás vždy víc než nepřátel

o cokoli, co je čisté
mnoho se musí bojovat

požehnej mi, pane
vejdi ve mě, pane
buď se mnou, pane

alespoň o boj
který není marný
prosím